Historie Marklovic
Marklovice se objevují v církevních spisech již v roce 1305. V roce 1920 byly rozděleny, část zvaná Dolní Marklovice patří České republice, Horní Marklovice leží v Polsku.
Hospoda Štefek na dobové pohlednici vlevo nahoře je současné pohostinství U Jakuba v horní části Dolních Marklovic. Trafika a holičství. Kolonie v horní části Dolních Marklovic. Centrální konzum pro Slezsko - filiálka
Hostinec Františka Smigi v Dolních Marklovicích z roku 1921
Dřevěný kostel Nanebevstoupení Páně
Kostel zasvěcený sv. Mikuláši existoval již před reformací, pak byl v rukou protestantů a teprve od roku 1662 začal sloužit katolíkům.
Přechod do Polska za marklovickým kostelem fungoval asi od roku1920. Těsně po válce zde byla postavena celní budka, která sloužila asi do roku 1948
Dřevěný kostelík v Dolních Marklovicích je nejvýznamnější kulturní památkou obce. Patří k nejhezčím a nejlépe zachovalým kostelům v celém Horním Slezsku. Postaven byl v roce 1739 na místě původního dřevěného kostela zasvěceného sv. Mikuláši. První zmínka o tomto kostelu pochází z roku 1360. Nějakou dobu patřil protestantům a po reformaci v roce 1654 byl přidělen jako filiální k farnímu kostelu v Zebrzydowicích. Vnější po
doba objektu je velmi zajímavá — jednolodní dřevěná roubená stavba má ze strany pětibokého kněžiště venkovní kryté schody na oratoř, otevřenou do presbyteria. Schodiště je výjimečným stavebním prvkem, který se na jiných stavbách v okolí nevyskytuje. Poměrně nezvyklé je také to, že kostel nemá sanktusník — to je vysvětlováno silnou protestantskou tradicí. Kostel má v západním průčelí čtyřbokou věž s kvadratickou zvonicí zakončenou bání. Pod věží je předsíň se schodištěm na kruchtu a ochozem. V části obvodu kostela je podsíň se sloupky. V interiéru kostela jsou unikátní nástěnné malby s květinovými motivy a stylizovanými vázami. Plocha stropu je pokryta řadami drobných kvítků, které také zdobí další volné plochy na stěnách lodi. Výzdoba tohoto druhu je v dřevěných kostelech vzácností. Kostel je dobře udržován jako cenný doklad lidového umění.
„Pomoc bližnímu svému“ - bylo motem a filosofií zakládání dobrovolných hasičských sborů v dřívějších dobách.Stejné moto vedlo občany v Dolních Marklovicích před 75 lety k založení místního hasičského sboru s názvem „Ochotnicza straż pożarna“. Stalo se tak 22. března roku 1925.
Učitelský sbor 1927/28, před budovou školy
Pomník sv. Václava není státem uznanou kulturní památkou, ale má svůj význam v kulturních tradicích obce. Slavnost položení základního kamene k pomníku se konala dne 28. září 1929 na oslavu tisíciletého výročí smrti sv. Václava, které se tehdy po celé zemi. Pomník je dílem akademického sochaře Julia Pelikána z Olomouce. Na podstavci je vytesána prosba k světci: „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím!“ Protože za války nebyl tento pomník nikterak vážně poškozen, tak se občané Dolních Marklovic rozhodli, těsně po skončení druhé světové války, uspořádat u sochy velkou slavnost díkůvzdání.
Pečeť obce má ve svém středu na trávníku stojící postavu muže v suknici, držící v pravici kolmo postavenou kosu a levici mající opatřenou v bok. Německý majuskulní opis je rozdělen na tři části a lemován pouze zevně drobným perlovcem. Je uvozen, pro obecní pečetidlo velmi nezvyklým znaménkem — malou korunkou.
